literatura, historie, politika

Volební mediální hry

Můj poslední příspěvek k volbám. Zajímavé postřehy z posledních několika týdnů aneb jak do jihočeských médií leccos podstrčit.

Předvolební čas

Obecně musím o českobudějo­vických médiích říci, že před volbamivíceméně zklamala. V červnu se v souvislosti s kongresem ODS a kandidaturou Martina Kuby na jejího místopředsedu začalo veřejně, otevřeně a hlavně všude mluvit o Pavlu Dlouhém. Konečně, po dlouhých letech. České Budějovice i díky tomu dostaly možnost zbavit se ve volbách jeho vlivu. Jihočeští novináři také vyšťourali pár zajímavých věcí a vypadalo to, že přijdou s nějakou peckou. Hlavně Českobudějovický deník, kde do Dlouhého tepal ve svých komentářích Richard Vlasák (až si toho všimnul i Respekt a dal ho za vzor odvážného regionálního novináře).

Jenže kde nic, tu nic. Najednou vše vyhaslo, celou hlubockou kliku řízenou Dlouhým, jež je hlavním tématem právě probíhajících voleb, novináři vypustili a nechali na pokoji. (Naopak mu Deník a MF DNES na začátku září poskytly prostor k sebeprezentaci v podobě rozsáhlého interview zprodukovaného ODS – starší věc, tudíž blížeji až v závěru článku). I ten Vlasák nakonec začal psát sloupky o něčem jiném.

Nebudu spekulovat proč. Snad z falešné objektivity, aby nebyli nařčeni z ovlivňování voleb, aby si nezadali, že někomu jdou na ruku. Což jako bývalý novinář do určité míry chápu, i když jsem přesvědčen, že poukázání na nešvary a leckdy mafiánské praktiky je prostě v prvé řadě plněním funkce novin, nikoli jen volební podporou někoho.

Ale nemám vůbec pochopení pro to, že naopak v rozhodujícím týdnu před volbami poskytnuly prostor evidentně účelovým a zmanipulovaným kauzám a útokům na hnutí Občané pro Budějovice. Věci veřejné „objevily“ dva roky starý pracovní oběd Thomy a seminář k územnímu plánu Popelové v USA. ODS zase, věrna své zásadě, že volební kampaň má být střet idejí, prohrabala diskuse na naší facebookové stránce a nevhodné příspěvky jednoho z více než 500 přispěvatelů hodila na naše hnutí.

Následovalo bombardování médií a ostatních stran, ať se od nás distancují. Ten, kdo z politiků se přiživil na těchto pseudokauzách, vystavil vizitku jedině sám sobě. (Zde je třeba přiznat Deníku, že třeba facebookové „kauze“ se jako totální blbosti nevěnoval – stejně jako se ovšem na rozdíl od ostatních nevěnoval našemu volebnímu programu, který jsme představili na tiskové konferenci 20. září, ono je to všelijaké…)

Naopak média vcelku pominula zcela zásadní událost předvolebního týdne – že volební zmocněnkyně TOP09 svévolně vyškrtnula z kandidátní listiny kandidáta, který patří mezi největší odpůrce spolupráce s ODS – Jiřího Kořínka. Jedná se o evidentní podraz, který má posloužit – komu asi? Podrobně se tím zabývalo jen Právo, MF DNES s Deníkem to odbyli kraťasem.

Návštěvu předsedy Starostů a nezávislých Petra Gazdíka, který se ostře pustil do Dlouhého („vřed na demokracii“), média rovněž nezaznamenala.

A když si k tomu připočtu, že noviny v zájmu oné novinářské objektivity nijak neomezovaly zpravodajství z radnice, které samozřejmě před volbami slouží k sebeprezentaci vládnoucí koalice, tak se nakonec dá v součtu říci, že média vlastně nechtěně pomohla Dlouhému a jeho spolupracovníkům. Teď se spousta mých bývalých kolegů bude cítit dotčena.

Ale já jsem opravdu přesvědčen, že ne na každou tiskovku se musí chodit a že ne každé sdělení je třeba předávat dál.

Respekt

Opakem přístupu místních novin byl časopis Respekt. Právě před volbami, protože má pocit, že je třeba mít informované voliče a že je třeba přispět ke změně, přinesl rozsáhlý profil Dlouhého. A co víc: normálně jsou články Respektu na webu placené přes SMS nebo jen pro předplatitele. Tento však Respekt zdarma uvolnil pro další šíření. A že to mělo úspěch! Tomu se říká, když noviny zaujmou občanský postoj. Snaha nezadat si prostě někdy musí jít stranou, když jde o hodně. Dopad práce jednoho novináře z pražského časopisu tak nakonec byl mnohem větší, než činnost několika budějovických redakcí.

Budějovický Samson

Kromě toho se hlubocká klika pokoušela veřejné mínění ovlivňovat i jinak. Třeba touto novou hvězdou na českobudějovickém mediálním nebi. „Nezávislý“ měsíčník, který jste asi dostali do schránek a který každopádně drží rekord v intervalu vydávání měsíčníků – první číslo vyšlo 30. září, druhé 11. října – těsně před volbami. Qui bono?

V editorialu bývalé krátkodobé redaktorky jihočeské MF DNES, jinak nepodepsané texty (!). V prvním čísle texty o hvězdách Novy aobsáhlý rozhovor s primátorem Miroslavem Tetterem (KDU-ČSL), který se snaží vrátit do funkce svého přítele Zdeňka Řeřábka a který se v interview upřímně vyznává, jak MOC si rozumí s Martinem Kubou.

Říkám si podle těch nováckých a kubovských indicií – nestojí za tím Adam Kotalík?

Ano, stojí – potvrzeno naprosto důvěryhodným zdrojem, je to tak.

Kdo je Adam Kotalík? Bývalý mluvčí projektu Česko hledá SuperStar (proto ty hvězdy z Novy, díky dobrým kontaktům). Jinak dnes poradce vicehejtmana Martina Kuby, který mimo jiné zastává pozici mluvčího úřadu Regionální rady Jihozápad. Ukázkový příklad, jak platit poradce pro soukromé potřeby, který pomáhá šméčkovat média a s dalšími čachry, z veřejných peněz.

V druhém čísle Budějovický Samson obšírně prezentuje fond Jihočeské naděje (zakladatel Martin Kuba) a vybrané kandidáty v komunálních volbách – nováčky i zkušené. Ehm. Na ten výběr si radši dát pozor.

Kolik čísel asi ještě vyjde po volbách?

Speciál Českobudějovického deníku

Speciál Českobudějovického deníku byl pod jeho značkou šířen zdarma do schránek, pouze nepodepsané články a podezřelé množství reklamy nenápadně ukazují na to, že se jedná o reklamní materiál, nikoli opravdovou součást novin. Na titulní stránce rozhovor s významnou ženou – lékařkou Ivonou Mrázovou. Jen shodou okolností je kandidátkou ODS. A jen shodou okolností je ve speciálu celostránkový rozhovor s Martinem Kubou na téma, jakej je to suprovej chlap…

TV Gimi

U TV Gimi jsme si objednali a smluvně zajistili prostor ve vysílání. Čerstvě nový majitel TV Gimi však vše náhle zrušil. Prý nejsme parlamentní strana a oni poskytují prostor jen jim. Ale kandidujeme přece ve volební koalici se Starosty a nezávislými, kteří v parlamentu jsou – jejich předseda Petr Gazdík je předsedou poslaneckého klubu TOP09 a STAN. Aha, no… Jako oficiální výmluva nakonec poslouží zákon, který zakazuje vysílání politické reklamy. To o něm nevěděli předtím?

Jestli se hlubocká klika udrží u moci, mají se lokální média evidentně na co těšit.

Sedmička

Od srpna v Sedmičce vycházel seriál, kde se prezentovali se svým programem lídři jednotlivých kandidujících stran, doplněno atraktivním seznamem, z něhož si volič může odškrtávat, co se z předvolebních slibů splní či nesplní. Materiál nenápadně označen jako PR, byť to vypadá jako regulérní redakční materiál. V posledních týdnech jsou v seriálu lídrů a jejich programů pouze všemožní představitelé ODS.

Martin Kuba pak občanům na této stránce slíbil „zvýšíme počet lobotomií, na které přispějeme z městské pokladny“. Eh? Samozřejmě, je to chyba, vnitroredakční fór (dosti běžný, jak ze své novinářské praxe mohu potvrdit) – který se ovšem pochybením dostal do tisku. Kuba si jako omluvu vyžádal další rozhovor. Samozřejmě o tom, jak je suprovej chlap.

Noviny českobudějovické radnice

Jana Menzelová, dvojka kandidátky ODS, si v témže PR rozhovoru Sedmičky před dvěma týdny pochvalovala, jak se po odvolání Thomy podařilo dostat radniční noviny z vlivu úzké skupiny lidí.

Překládám. Za Thomy: do novin mohou přispívat všichni zastupitelé, radní, členové výborů zastupitelstva i komisí rady města. Za Tettera, dosazeného i pomocí Jany Menzelové: obsah novin je závislý pouze na „prověřeném“ a loajálním vedení radnice a především ODS, která jich zneužila k předvolební propagaci, hlavně protlačování Vladimíra Brůhy.

Za Thomy se totiž noviny otevřely i opozici, což rozhodně není u radničních zpravodajů obvyklé, obvykle se drží právě modelu, který v létě nasadila ODS s Tetterem. Od září 2007 přitom platila pravidla projednaná na schůzce s předsedy všech zastupitelských klubů, která dávala možnost všem členům zastupitelstva, rady, výborů zastupitelstva a komisí rady města přispívat do rubriky Názory, komentáře, pro kterou byla vyčleněna až polovina strany (u čtyřstránkových novin hodně velký prostor). Tato možnost byla zastupitelům opakovaně připomínána, naposledy v březnu 2010. (To, že toho opozice až na výjimky nevyužívala, je věc jiná.)

Po odvolání Thomy byla tato pravidla dodržena ještě v červenci, kdy byl zveřejněn jeho komentář jakožto řadového zastupitele k Tetterovým změnám v městské policii. V srpnu už šel komentář zastupitelky Popelové do koše. Zato jsme se mohli dočkat třeba hned dvou komentářů primátora Tettera v jednom čísle (srpen), nebo věci nevídané, porušující koncepci novin – úvodník, vyhrazený pro primátora a jeho náměstky, okupoval Vladimír Brůha (září), předseda finančního výboru zastupitelstva a hlavně volební lídr ODS.

Je mi líto, že tento text zveřejňuji až nyní, ale nebyl čas. Jeho součástí totiž měl být tip, zda říjnové číslo Novin českobudějovické radnice, které vycházejí vždy na konci měsíce, vyjde ještě před volbami, čili v polovině měsíce. Ve čtvrtek jsem je našel ve schránce. Po Budějovickém Samsonu je tak radniční zpravodaj dalším rekordmanem v četnosti vydávání měsíčníků. Předvolební agitace z nich kape slabě, ale budovatelská fotka náměstka Jelena s Brůhou (jak jinak), kterak nahlíží do plánů na staveništi, je tedy… Nemám slov.

Popiska pod ní by ale měla znít:

Všechno zařídíme. Plán včetně výše nákladů splníme na 120%.

Poznámka: U paní Menzelové se musím pozastavit i jinak. Je to učitelka: tak to přece musí být z povahy zaměstnání upřímná, obětavá a poctivá žena. Lékař, to musí být přece také z povahy zaměstnání upřímný, obětavý a poctivý člověk. Lékař Kuba, učitelka Menzelová. Je to opravdu tak? Dvojkou na kandidátce se nestává vnitřní oponent, ale ten, kdo má zásluhy a svůj podíl na rozkvětu „rodiny“.

A nakonec – oldies but goldies:

Capo di tutti capi: Já nic, já muzikant

V závěru se vracím o dost dozadu – jihočeské MF DNES aČeskobudějovickému deníku se v září povedl údajný sólokapr – udělat „exkluzivní interview“ s „knížetem z Hluboké“, kmotrem Pavlem Dlouhým, který se dlouhodobě vyhýbá pozornosti médií, aby mu nebylo vidět do jeho kšeftů. O „exkluzivní interview“ se nejedná v žádném případě, protože oba rozhovory jsou evidentně zprodukované ODS a jejími mediálními poradci. Dlouhého žádný novinář uhánět nemusel, byl jim nabídnut. Proč si to myslím?

  1. Dlouhý se médiím dlouhá léta vyhýbá. Teď najednou před volbami, u nichž bylo jasné, že kmotrovství bude hlavním tématem, se mu novináři hodí, aby ukázal, že přece není bubák. (Ve zmíněných rozhovorech dokonce vydává svou náhlou a ojedinělou vstřícnost k médiím za opak – on se přece médiím nevyhýbá, tak je jasné, že nemůže být kmotr…)
  2. Obě interview vyšla ve stejném týdnu, v MF DNES ve čtvrtek, v Deníku v pátek, tedy v dny, kdy oboje noviny mají největší náklad (v ten den v nich vychází televizní magazíny). Pořízena totiž byla nejspíše ve stejný den, kdy si ve svém nabitém programu kníže udělal čas na audienci. Na fotkách v obou rozhovorech má Dlouhý stejnou kravatu – u „pana místostarosty“, nad jehož elegancí se Lída Rakušanová (Deník) obdivně pozastavuje, je na pováženou, aby si vzal stejnou kravatu dvakrát po sobě. Doufejme aspoň, že se obě dámy v Relaxačním a regeneračním centru na Hluboké (postaveném za evropské peníze, kterým Dlouhý tak rozumí), kde byly audience poskytnuty, nepotkaly.
  3. Některé odpovědi má dopředu připravené, takže v Deníku se dozvíme, že kmotrem je – čtyřech dětí, v MF DNES zase žertovně tlačí, že je kmotrem – několika dětí. A propos, víte, jak se jmenují jeho kmotřenci? Martin, Kuba, Vojtěch, Filip. A moc si s nimi rozumí…

Prostoru v interview, po kterém oba deníky pochopitelně skočily, bohatě využívá k osočování Juraje Thomy a obhajoby jeho odvolání z funkce primátora. Vůbec to nebylo za Řeřábka, jeho dobrého kamaráda, se kterým mu proteklo tolik lihu žilami. Podle něj si za své odvolání může Thoma, protože „nekomunikoval a byl v konfliktu“ se zastupitelským klubem ODS vedeným Martinem Kubou – přeloženo pro normálního člověka: Thoma neposlouchal příkazy z Hluboké.

A Thoma prý od počátku usiloval o kandidaturu za jiné strany, ale nezbylo mu než si založit hnutí vlastní, protože jinde ho nechtěli. To mě osobně velice uráží, protože hnutí Občané pro Budějovice vzniklo v prvé řadě proto, abychom si doslova „mohli dělat věci po svém“, abychom se nemuseli podřizovat nějakým partajním cílům a zákulisním hrám, abychom nebyli pod ničím vlivem (což Dlouhého tvrzení naprosto vylučuje). Vzniklo z nadšení lidí, kteří jsou přesvědčeni, že s lidmi, jako je Dlouhý, je třeba bojovat, i když bez zázemí „velké strany“ je to velmi těžké.

Nejlicoměrnější jsou ovšem jeho slova, že naslouchá členské základně, že politika musí vycházet odspodu. Prachsprostý alibismus. To právě jemu se podařilo členskou základnu ODS úplně eliminovat. Účelovými a podle všeho placenými masovými nábory členů, kterým je politika ukradená, ale kteří přečíslí jakýkoliv protinázor, a od jejichž prostého počtu se odvíjí hlasovací síla.

Normální členové, kteří mají zájem pracovat pro stranu a zabývat se politikou jsou za této situace zbyteční. Všechna rozhodnutí udělá úzký okruh lidí, které mu pak odmávne ona jednolitá početní většina. Jediná diskuse, která těmto rozhodnutím předchází, je ta u Huberta.

Jako si myslím, že novinář nemá povinnost chodit na tiskovky ke kdejaké blbosti, resp. o nich psát, tak jsem i přesvědčen, že u rozhovoru, jenž mu byl nabídnut, musí být novinář co nejtvrdší a nejnepříjemnější. Když se mu někdo nabízí do interview, očekává totiž, že z toho bude mít prospěch. Tak proč mu to usnadňovat. Zvláště když se jedná o takhle odpudivého člověka.

PS: Kdo jste ještě nebyl volit, běžte, čas máte do odpoledne. Aspoň vy to nevypusťte před cílem.