literatura, historie, politika

Sem Tam – Sympatie k podpoře nestačí

Nedávno zakladatel a vydavatel časopisu Sem Tam Oliver Mann vyjádřil pochybnosti o hnutí Občané pro Budějovice a také lítost, že nám vůbec kdy fandil a důvěřoval nám. Důvodem jeho rozčarování byl fakt, že Sem Tam nedostal dotaci z rozpočtu města, v níž doufal.

Jedna růžovovlasá fanynka Sem Tamu pak dokonce na Facebooku neváhala prohlásit, že je to proto, že jsme stejně všichni zkorumpovaní. Jasně. Jak jednoduché. Něco, co MY máme rádi, neuspělo. A TI, co úspěch nedopřáli, jsou jen pakáž. Jak jednoduché.

Když se ale oprostíme od nekritického „mateřského pohledu“ na milované dítě, jímž pro stvořitele, tvůrce i příznivce Sem Tamu tento magazín nepochybně je, pak taková vyjádření jenom křivdí lidem, kteří se snažili pomoci, ale jejich snaha prostě nevyšla, protože je limitována určitými pravidly.

My, Občané pro Budějovice, jsme se zachovali jen podle svých principů, poctivě a řádně. Do voleb jsme šli s tím, že odsuzujeme neprůhledné a zmanipulované rozdělování peněz z veřejných rozpočtů (tedy nás všech) různým kamarádíčkům, kteří si to vyjednají pokoutně někde v hospodě. To jednoduše považujeme za odporné.

Ale když se objeví Oliver a Sem Tam, máme se chovat jinak, jen protože se některým z nás či dalším lidem Sem Tam líbí? Stejně jako ti „kamarádíčkové“, proti nimž bojujeme?

Když Oliver založil Sem Tam, paradoxně právě v hospodě mě i další mé přátele oslovil, zda by nebylo možné magazín z městského rozpočtu podpořit. Zvažovali a prozkoumávali jsme možnosti. Jenže městský rozpočet není osobní peněženka politiků, nakládání s penězi ošetřují přesná pravidla. Nakonec se tedy Oliverovi dostalo odpovědi: Požádej si o dotaci jako ostatní. Což po různých vlastních peripetiích Sem Tam letos učinil.

Byl bych rád, kdyby se Sem Tamu podařilo dotaci získat a mohl se rozvíjet. Proto jsem v termínu vyhlášení dotací Olivera upozornil: Právě jsou vypsány dotace, požádejte si. A jestli chcete, určitě najdu lidi, kteří vám pomohou žádost dobře zpracovat, abyste měli větší šanci na úspěch. Zdůraznil jsem ovšem, že podat žádost je jen šance, ne jistota. Rozhodnutí o přidělení dotací závisí na komisi a poté na radě města.

Nicméně doufal jsem, že Sem Tam dotaci obdrží, protože jsem cítil jakýsi osobní dluh vůči někomu, kdo z vlastních peněz financuje zajímavý projekt, který si na veřejnou podporu určitě nárok dělat může, a komu jsem se snažil pomoci, byť to nebylo v mých silách.

Jenže Sem Tam dotaci neobdržel. V jedenáctičlenné kulturní komisi jsou totiž tři Občané pro Budějovice a zbytek jsou členové ostatních stran, přičemž každá z nich zastupuje určitý segment občanů, názorů, zájmů. A v tomto spektru názorů si projekt Sem Tamu podporu prostě nezískal.

Někteří lidé si nemyslí, že Sem Tam je něco úžasného. A mnohým dalším je ukradený. Tak to prostě je. Hotovo.

Tudíž házet na Občany pro Budějovice vinu, že Sem Tam dotaci nedostal, protože ctíme pravidla a odmítáme podsouvat peníze bokem nám „sympatickým“ projektům, které ovšem ostatní nezajímají, je opravdu nespravedlivé. A mrzí mne to obzvláště, protože mám pocit, že lidé tvořící Sem Tam a jeho fanoušci a členové a příznivci Občanů pro Budějovice jsou lidé stejné krevní skupiny. Všichni přece chceme, aby se v Českých Budějovicích rozvíjela kultura, aby to bylo živé, poctivé a slušné město aktivních a sebevědomých občanů.

Na závěr (osobní):

Olivere, jsem rád, že žiješ v Českých Budějovicích, že tě život přivedl z Velké Británie až sem. Každého inteligentního a nadšeného člověka, natožpak cizince, který přinese nadhled a zkušenosti z větších než českých dálek, v našem městě jenom vítám. Díky, že tu jsi a díky, že jsi založil Sem Tam. Rád ti pomůžu s čímkoliv. S tím, co je možné podle zákonů a pravidel.

Magazíne Sem Tam: Jsi zajímavý a ojedinělý časopis, který přináší do Českých Budějovic něco nového. Věřím, že tvým redaktorům vydrží chuť do práce. A doufám, že během tohoto roku za sebou zanecháte takovou stopu, že příští rok se v hodnotící komisi nakonec najde více lidí, kteří řeknou: „Sakra, to je dobrý. To musíme podpořit.“

Milan Brabec, zastupitel Českých Budějovic (HOPB)

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

13. 5. 2020

Hledá se ministr financí. Loajální a s angličtinou


13. 5. 2020

Bez americké pomoci bychom válku nevyhráli, přiznali pak Stalin i Žukov


13. 5. 2020

Novináři v Babišových službách vytvořili falešný obraz vládních úspěchů


12. 5. 2020

Bídný účet vládní pomoci


12. 5. 2020

„Náš“ maršál Koněv? Temná postava dějin 20. století


8. 5. 2020

75 let od konce 2. světové války: Několik poznámek o relativitě dobra a zla v dnešním světě


7. 5. 2020

Příjezd Rudé armády do Prahy byl stejnou tragédií jako příjezd Wehrmachtu


7. 5. 2020

Plesl prodá 30 tisíc, Tabery neklesá a kdo je spokojen. Jak koronakrize dopadla na česká média


6. 5. 2020

Státem sponzorované zabíjení a zastrašování jsou součástí ruské strategie


6. 5. 2020

Zpráva obnažuje Babišův systém: Státní úředníci kolektivně kryjí jeho dotační byznys


5. 5. 2020

Klam a manipulace vlády aneb Když Pětadvacítka je vlastně Pětistovka


1. 5. 2020

Povinné roušky jsou symbolem diktatury hlouposti


21. 4. 2020

V zemi buranismu, roušek a rozestupů


15. 4. 2020

Kdo se vzdá svobody na čas, vzdává se jí navždy


15. 4. 2020

Twitter v rukou psychologů: Lingvistické markery deprese


14. 4. 2020

Státní služba jako holding


9. 4. 2020

Očima libertariána: Jak by tady mohlo být krásně...


8. 4. 2020

Diktatura národního zdraví a stát jako základna Agrofertu


3. 4. 2020

Stát vyvolal orkán. Podnikatele odhodil na druhou stranu hráze


2. 4. 2020

Tohle není konec, který si kdokoliv představoval



více...