literatura, historie, politika

Proč nemůže být Jan Zahradník mým senátorem

Velmi si vážím pana doktora Zahradníka. Vybudoval úspěšné gymnázium, byl schopným hejtmanem. Jenže legitimizoval Pavla Dlouhého. Proto pro něj nebudu hlasovat v senátorských volbách.

Cokoliv si o senátu můžeme myslet, je to ústavní instituce a je nutné, aby byla naplněna co nejkvalitnějšími lidmi, a to především se silným morálním kreditem. A takovým pro mne je v jihočeských volbách do senátu Jiří Šesták. Není tak zkušeným politikem jako Jan Zahradník, ale na rozdíl od něj představuje jasné odmítnutí rakoviny, která v posledních letech rozežírá politický systém České republiky.

Znovu opakuji, že si pana Zahradníka vážím. A chápu jeho argumenty odkazující ke konzervatismu, proč stále drží s ODS. Mně také nebylo nejlépe po duši, když jsem musel po dlouhých létech zavrhnout stranu, kterou jsem vždy volil. Bylo to těžké. Ale už to prostě nešlo vydržet, nešlo přihlížet tomu, jací chrapouni, zaštítění členstvem, které nikdo nikdy neviděl, jsou najednou odborníky na všechno.

Tenhle zlom prostě „přežili“ jen někteří.

Co se tehdy vlastně stalo v ODS?

V roce 2006 mají všechna českobudějovická místní sdružení ODS nejvýše po desítkách členů, což je asi tak maximum, jehož lze „přirozenou cestou“ dosáhnout, neboť Češi prostě nechtějí být straníky. Primátorské „primárky“ tehdy vyhrává Juraj Thoma, ještě naposledy ve férovém souboji. A stává se za ODS primátorem. Za velmi špatné konstelace, která se projevuje právě po volbách v roce 2006.

Protože pak už se v jihočeské ODS jenom „válcuje“ a vítězí hubertovská klika. Velmi rychle. V roce 2008 už českobudějovická místní sdružení ODS 1, 3 a 5 mají několik stovek členů, s jejichž pomocí nové „hvězdy“ odstavují lidi, kteří jim překážejí (protože třeba mají nějaké ideje nebo morálku). A Budějovice, to je skoro půlka jihočeské ODS. Přidejte stovku členů z Hluboké, stovku z Neplachova poslance Baštýře (Romové z Máje se tehdy divili, že jsou v ODS) a držíte v rukou celou jihočeskou ODS.

V roce 2008 je hubertovská ODS v plné síle. A přicházejí krajské volby. A je tu Jan Zahradník. Který podle mne neměl ani za této konstelace konkurenci. V jihočeské ODS měl stejné postavení jako Klaus v celorepublikové ODS let devadesátých. (Podobnost úctyhodných šedin a kníru asi opravdu nebyla náhodná :) . Po dvou krajských volebních obdobích by byla ODS hloupá, kdyby ho chtěla vyměnit. Ani ta hubertovská, řízená z Hluboké, s plným rukávem nových nadějných „politiků“.

Jenže Jan Zahradník si chtěl svou kandidaturu pojistit. A tak podal ruku ďáblu… ne, to bychom ho moc démonizovali… tomu „čtyřnásobnému kmotrovi“ od Huberta, co se rád napije a pak to valí po silnicích stopadesátkou. Jan Zahradník si řekl o podporu, kterou ve skutečnosti nepotřeboval. Udělal něco, co nemusel. Mohl si dupnout, mohl to snad ještě tehdy udržet na nějakém přijatelném stavu.

Ale tím, že si o tu podporu řekl, legitimizoval sílu, která do té doby čekala na potvrzení, na posvěcení někoho s přirozenou autoritou, kterou sama neměla a nikdy kvůli své špinavé podstatě mít nemohla. Vytvořil tak dluh, který teď splácíme všichni. Pomohl uvést na scénu to panoptikum, které teď musíme sledovat.

Jak to po krajských volbách v roce 2008 dopadlo, víme.

Jan Zahradník: řadový krajský zastupitel, odsunutý stranou na Jihočeskou univerzitu. Který doufá, že ho snad strana za čtyři roky nominuje na senátora.

Zato dvojka kandidátky Martin Kuba: 1. náměstek hejtmana se zodpovědností za evropské fondy, rozvoj, dopravu, investice, prostě za všechno, kde tečou peníze. Protože prachy, jó, ty nečekají… Jednou sis šáhnul a už tě mají…

A pak povýšil na ministra. Který se podílí na rozhodování o 200 miliardách investice do rozšíření Temelína nebo o vstupu čtvrtého mobilního operátora na český trh. A který se klidně může stát místopředsedou nebo předsedou ODS. Nebo i předsedou vlády ČR. Ambice mu nikdy nechyběly. A tlačítko, které odstartovalo tuto kariéru a další rozežírání politického systému naší republiky, držel tehdy v rukou Jan Zahradník. A zmáčknul. Aniž by musel. A pak jen bezmocně přihlížel tomu, co se v jeho ODS děje. Ale hlas proti tomu nepozvednul, hlas zaštítěný v rámci ODS obrovskou autoritou. Mlčel. A mlčí dodnes.

Je mi to strašně líto. Přál bych si, abych dnes mohl psát něco jiného. Ale nemohu. Stejně jako už nemohu volit Jana Zahradníka. Mám ho rád a ještě pořád si ho vážím pro jeho hejtmanství v letech 2000 až 2008.

Ale hlasovat už pro něj nebudu. Prostě nemohu.

Budu volit Jiřího Šestáka. Protože ten vidí politiku takovou, jakou chci, aby byla. Nechci senátora za odměnu, politika v senátorském důchodu, který se zavřenýma očima přečkal proměnu jihočeské politické scény k horšímu.

Chci senátora, který bude politickou scénu měnit k lepšímu.

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

Můžu s nimi třeba nesouhlasit, vztekat se nad nimi, nebo naopak spokojeně pokyvovat hlavou. Tohle jsou každopádně hodně dobré články, které mne zaujaly a které byste si mohli (nebo možná měli) přečíst taky.