literatura, historie, politika

Proboha, koho volit?

Tyhle volby budou zlomové. Ne, že ne. Těch stran, které hrozí odklonem od Západu a demokracie je jim na překážku („žvanírna“), je až příliš a podle průzkumů mají získat až příliš velkou podporu. Demokracie, kterou 27 let považujeme za samozřejmost, už samozřejmostí najednou být nemusí.

Ne, nehrozí nám totalita. Ani poslední volby vůbec (v Rusku je přece také pořád mají). Ale šikanózní stát operující se strachem a extrémně zneužívaný pro soukromé zájmy ano. Agent Bureš to za těch pár minulých let stačil předvést dostatečně. Sobě posílá dotace a odpouští daně, na ostatní posílá finanční správu a další kontroly či je aspoň ostouzí v novinách, jež mu patří nebo které mu jiní oligarchové „propůjčují“. Pod Babišem se ČR promění v Ukrajinu.

Nikdy předtím však nebyla politická scéna tak roztříštěná, aby z toho přemýšlivého a zásadového voliče, který zodpovědně vybírá a nenechá se opít koblihou, nepřepadalo zoufalství. KOHO VOLIT?

Já jsem strašně rád, že tohle rozhodování mám jednoduché. Volím konkrétního člověka.

Františka Váchu.

Přestože ČSSD vypadá jako poslední hráz proti slovenskému autokratovi, levici bych nikdy volit nemohl, protože moderní historie je nepřetržitým důkazním řetězcem selhávání socialistické víry, že blahobyt se dá nařídit zákony a zařídit regulacemi a rozdáváním cizích či tisknutím nových peněz. V lepším případě to končí jen plýtváním, neefektivitou a dluhy, v horším případě bankroty a nedostatkem toaletního papíru. V tom nejhorším (komunisté) hladomory a genocidami.

Jenže pravice se u nás zkompromitovala. Myšlenky ne, ale jejich nositelé. Vždycky mi byla ideově a programově nejbližší ODS, volil jsem ji většinu života. Ale tu jihočeskou prostě nemůžu. Pořád jí vládne Martin Kuba a Pavel Dlouhý. A jsem přesvědčen, že jakmile už nebudou potřebovat zástěrku v podobě slušného předsedy, sestřelí ho. Dlouhý a další regionální kmotrové mají více společných zájmů s Babišem než s Fialou. Koneckonců v jižních Čechách si ODS a ANO více než rozumí.

Takže zbývá TOP 09. Ta mi sice jako konzervativci se svým postupným zaměřováním na velkoměstské liberály úplně nesedí, ale jako jediná jasně říká, že s Babišem NE. To se v době ohrožení demokracie cení. Ostatní se totiž jen tak kroutí, resp. říkají, že s ANO ano, ale bez Babiše. Absurdní. ANO je Babiš, vždyť je majitel.

A hlavně, co mi volbu usnadňuje – na druhém místě jihočeské kandidátky TOP 09 je František Vácha. Znám ho dvacet let. Nejprve z milované kapely Akia b.a. Pak jsem ho v roce 2010 potkal na schůzi, když jsme zakládali Občany pro Budějovice. Paráda. Správný člověk ve správnou chvíli na správném místě.

Znám ho. Jako člověka i politika. Věřím mu. Když ho zakroužkuji a dostane i od ostatních dost preferenčních hlasů, vzhledem k volebním odhadům se do sněmovny dostane. Takže vlastně volím přímo Františka Váchu. Konkrétního člověka. Jednoduché a důležité. Protože na konkrétního člověka se opravdu můžete spolehnout.

Děkuji, pokud se přidáte. Má to smysl.

 

PS: Mezi svými přáteli jsem zaregistroval nadšení i pro jiné strany, dovolím si k nim tedy malý komentář.

Zelení: Jasně, jsou úžasní, mladí, svěží, otevření, ta zelená míza z nich úplně tryská. Jenže jsou úplně mimo. Už jednou v reálné politice předvedli, kam jejich ideologická zaslepenost vede (solární průser). Řeší marginální pseudoproblémy prvního světa místo skutečných a nabízejí klasická levicová pseudořešení: regulace, restrikce, kvóty, přerozdělování, převýchovu. Totálně slepá ulička.

Piráti: Jasně, ten jejich předseda je rozumný. Ale zbytek strany je zárukou, že z deseti poslanců, kteří za ně třeba budou zvoleni, máte do roka ve sněmovně deset politických stran. Je to ideologický pytel blech, od pravicových liberálů přes anarchisty k levicovým liberálům, neomarxistům až po ruské šváby (protože ty antisystémové strany přitahují). A všichni jsou strašně zásadoví a nekompromisní. To nemůže fungovat. Politika JE především kompromis. Piráti v reálné politice pohoří a zklamou vás. Věřte mi.

STAN: Ti se tak strašně těší, až budou ve vládě, že kvůli tomu odkopnuli TOP 09 (která nechce Babiše), a zkusili se vyvézt do parlamentu s ohebnějšími lidovci. Ti je „neočekávaně“ také odkopnuli, aby jim to nepokazili, protože chtějí mít své jisté. Jsou u nich výborné osobnosti, ale jako na celku je na nich hrozně vidět ta Gazdíkova spirála: výš a výš. Od starosty malé obce až úplně nahoru. Konečně si zavládnout. Nemohou se dočkat, až si zahrají osmnácté housle v Babišově vládě. Škoda.

KDU-ČSL: Lidovci jsou lidovci. Jsou proti EET, ale schválí ho. Jsou pro rovné podnikatelské prostředí, ale chtějí výjimky pro své voliče. Jsou proti Babišovi, ale jaksi náhodou mu jdou na ruku (Jurečka). Atd. atd. Vždycky jsou u všeho. Nikdy neváhají změnit názor. Hlavně že budou dotace pro místní fotbalisty/hasiče/myslivce u nich na vesnici a těch pár hlasů nutných ke zvolení jistých.

SPD: To si děláte prdel?

(Teď si ji dělám já. Nemám ve svém okolí nikoho, kdo by je volil. Díky bohu.)

 

Na závěr se budu už bůhví pokolikáté opakovat: angažujte se osobně v politice, díky tomu osobně poznáte lidi, kteří nám chtějí vládnout. Na městě, na kraji, v celém státě. I ten největší hlavoun je členem nějaké místní organizace a dvě čtyři politické schůze za rok jsou jen malým zlomkem toho, co nazýváme „občanstvím“. Zahrádka počká, i demokracie se musí pěstovat, jinak povadne.

 

A hlavně volte!