literatura, historie, politika

Pro blbečky s Che Guevarou na tričku (a mnohé další)

Aureolu romantického rebela, jež se kolem Che Guevary ještě pořád vznáší, nechápu. Přemýšlel jsem, co těm lidem nezabrání, aby si triko s komunistickým vrahem na sebe vzali. Svým oděvem člověk přece vyjadřuje své postavení ve společnosti, příslušnost k určité skupině či subkultuře. Nebo jím přímo vyjadřuje nějaký názor, v případě obrázků či nápisů zcela jednoznačně. A obléknu-li si něco, pak si za tím stojím, není mi to přece jedno.

AntiChe

Já jsem také v sedmnácti poslouchal Sex Pistols. Ale dát si taková nihilistická paka na triko, to už na mě bylo příliš, a už vůbec jsem nesdílel levicově-anarchistické názory. Byla to jen hudba a možnost, jak se vyřádit, mladistvě si zabouřit. Nic více. Už tehdy jsem totiž byl zarputilý přívrženec volného trhu a osobní svobody (ovšem svobody se zodpovědností, nikoli bez ní, jak by si to představovali anarchisté), čili liberál v neamerickém slova smyslu (dnes už jsem spíše konzervativec, inu stárnu).

Jako první důvod „odívání se do Che Guevary“ mi přišla hloupost. Ubohá, nepřemýšlivá ignorance. I člověk s minimem informací musí přece aspoň tušit, že Guevara nebyl bezúhonný. (Jak to vypadá na Kubě, ví každý. Jakým člověkemasi tak mohl být spolupracovník El Commandanta, který mu pomáhal přivést Kubu k dnešní totální bídě a útlaku?) Ale přesto si triko s ním obleče, protože to byl ňákej hustej kolík, prostě rebel, vole. Nějak to neřeší, asi je to in, prostě móda. Smutné. Nezbývá si o nich myslet nic jiného, než že to jsou blbečci a ignoranti. Protože přesně to totiž svým oděvem dávají najevo.

Těm, kteří za ně nechtějí být považováni, doporučuji tento článek Jefima Fištejna na Neviditelném psovi. Nestačí?

Někomu asi pořád ne. Což je ještě smutnější – existují totiž lidé, kteří na rozdíl od těch prvních nenosí Che Guevaru z rozmaru, nevědomosti a ignorance, nýbrž proto, že mu věří. Idealisté. Ti, co to myslí dobře. Ti, co to zlé, co Guevara udělal, vytěsní a z bolševického zločineckého bahna si vypreparují čistý idol. Zůstane jen mužný hrdina toužící po spravedlnosti. Vlastně jen ten obrázek na tričku.

Vytěsní to zlé a uctívají ikonu, obrázek. Své představy, které do něj projektují. Lidé jako spisovatel Pavel Kohout zamlada, o němž pojednává Mírův článek. Člověk nevidí, co vidět nechce. Nevěří tomu, čemu věřit nechce.

Jako řadoví Němci, Češi, Poláci a ostatní obyvatelé Třetí říše a jejích podrobených území „nevěděli“ o vyhlazování Židů, přestože na nádražích jejich měst třeba i několik dní stály páchnoucí a kvílející vagony přecpané lidmi, jimž bylo odepřeno být lidskými bytostmi. Stejně jako „poctiví komunisté“, kteří to v 60. letech „mysleli dobře“ a prý nevěděli o zvěrstvech 50. let.

Psychologové a psychiatrové na toto téma nepochybně vypracovali mnoho studií, ale toto je část lidské duše, kterou asi nebude nikdy možné zcela postihnout a vysvětlit. Na lidské povaze je to jedna z nejděsivějších věcí. Jak někdo dokáže nevidět. Jak si někdo dokáže vnitřně odůvodnit, že je správné zabít dítě, plačícího malého drobečka, který za nic nemůže? Zabít souseda, se kterým předtím léta popíjel vedle v hospodě, jen proto, že vyznává jinou víru nebo mluví jiným jazykem? Že je správné ve jménu ideálu přestat vidět člověka, zapomenou na spravedlnost, soucit.

A že jich takových na světě je. Někteří jsou ubožáci pro smích. Jiní jsou hovada opovrhovaná většinou lidí. Ale další jsou doma uctíváni, protože ostatní sdílejí jejich ideály.

Neříkám, že víra je špatná věc. Člověk něčemu nejspíše věřit musí. Jenže zároveň musí i pochybovat. Protože jedině tak může zůstat člověkem.

bg_header

Původně vyšlo na dvojblogu MilaMira.cz.

Článek měl obrovský ohlas. Vyjíždí totiž na prvních místech ve vyhledávačích, když nějaký komoušek či ignorantský „rebel“ shání na internetu tričko s Che Guevarou – a samozřejmě ho rozhodí, že by měl být kvůli tomu blbečkem, a tak mu to nedá a začte se. Článek patřil na dvojblogu MílaMíra.cz i k nejkomentovanějším. Komentáře přitom zcela jasně ukazují, že jsem v článku vůbec nemýlil jak v identifikaci motivace nositelů trička, tak v tom, že jsou to blbečci. Diskusi jsem archivoval zde, kdybyste se chtěli ponimrat v lidské zlobě, nebo naopak zasmát blbosti. 

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

Můžu s nimi třeba nesouhlasit, vztekat se nad nimi, nebo naopak spokojeně pokyvovat hlavou. Tohle jsou každopádně hodně dobré články, které mne zaujaly a které byste si mohli (nebo možná měli) přečíst taky.