Překvapení z Milevska

Učinil jsem hudební objev, i když oproti jiným hudebně seznalejším Budějčákům asi dost zpozdilý. Nicméně mám z něj radost. Jmenuje se Ticho de Pre Cupé Band a pochází z Milevska.

Abych genezi svého okouzlení patřičně zdramatizoval, musím zdůraznit, že jsem málem žádný objev neučinil, poněvadž jsem byl líný. Ale na naléhání Pepy jsem lenost překonal, a do toho Velblouda jsem ještě v deset večer po prochlastaném odpoledni u Dračího doupěte a po dalším lihovém nákladu z literky přece jen nakonec šel. Bylo 1. prosince.

Na pódiu řádila mně zcela neznámá kapela, taková mladá partička. Ale jak jim to hrálo! (Hlavně tomu mrňavému kytaristovi a houslistovi.) To i takový hudební hlušec (který v tu chvíli už moc neartikuloval a neslyšel) jako já poznal. Mělo to neuvěřitelnou šťávu, takovou punkovou, přitom to však bylo čisté, žádná hudlařina obvyklá u mladých punkových kapel.

Nutno podotknout, že Ticho se prezentuje jako rock’n’roll-folková kapela a z nahrávek, které jsem si stáhl z webu, to tak skutečně je – čili je to na mě trochu nezvyklý zvuk, ale tu folkovou pachuť se mi podařilo skousnout. Poslouchat se to rozhodně dá a v práci si to pustím rád.

Naživo to však má jednoznačně větší šťávu. Takže se těším na další koncert – přinejmenším na budějovickém majálesu by hrát měli (stejně jako letos).

Mrkněte na www.ticho.net, mají tam i MP3. Já si za necelé dva týdny stačil nejvíce oblíbit Neberte drogy, mějte se rádi, Diskoškovej rok, tvrďárnu Nebudem pít alkohol, Andulku a O městě škaredém. A samozřejmě existenciální Zpověď zkrachovalé folkové kapely. (Pořadí nevypovídá o mé preferenci písničky.)

Doporučuji.

Citát z tvorby jako ochutnávka: „Neberte drogy, mějte se rádi,/ ošklivé drogy zkazí vám mládí,/ láska vynese tě nejmíň o dvě patra výš,/ přitom ani trochu nehulíš.“

Nebo snad raději…: „My chceme slávu, peníze, moc, nějaké ŽENY!“