literatura, historie, politika

Plytká agitka Wall-E

Obvykle bývám z filmů od Pixaru nadšen – protože na rozdíl od konkurenčních animáků od DreamWorks mívají lepší příběh. Wall-E měl zklamal. A nebojím se říci to nejhorší – dokonce i nudil.

Asi je to naivitou toho snímku a jeho příběhu. Z většiny pixarovek může odcházet nadšený i dospělák díky propracovanému příběhu a inteligentnímu humoru (zatímco DreamWorks sází hlavně na prvoplánové gagy), jenže Wall-E je vyloženě film pro děti. To je tak, když někdo příliš tlačí na pilu a má potřebu ve filmu sdělit závažné ideologické poselství. Kvalitě to nepřidá, jedině ubere. Na děti možná prostoduchá agitační masáž zabere, ale dospělého otráví.

Grafika je nádherná, soundtrack tak strašně moc milý (staré písně zní ve futuristickém filmu neuvěřitelně krásně), obrazová komika k popukání, hlavní hrdina – robůtek Wall-E – úplně k sežrání (strašně mi připomínal Číslo 5 – evidentně stačí robotovi přidělat ruce a kamery v podobě očí a máte o roztomilost postaráno). Základní zápletka je pěkná a zajímavá – obstarožní polidštělý robůtek, sledující staré romantické filmy, žije osaměle na Zemi a také by chtěl zažít to co vidí na obrazovce – lásku. Když se objeví supermoderní sonda EVE, je na románek zaděláno – samozřejmě s komickými prvky, protože EVE je mnohem více stroj než Wall-E a nemá pro nějakou romantiku pochopení. Potud paráda.

Jenže. Wall-E žije na zdevastované, mrtvé a opuštěné Zemi zasypané odpadem, který lisuje a rovná do vysokých pyramid. Ostatní jeho druhu dávno přestali fungovat. EVE přiletí hledat známky života, aby se lidé mohli vrátit. Zemi totiž zničil konzumní způsob života, za který může – jak jinak – nadnárodní megakorporace. Lidé žijí, než roboti Zemi uklidí, na lodích, kde mají veškeré pohodlí. Neustále srkají nějaké ňamky z kelímku, nechají se vozit na vznášedlových křeslech a obsluhovat se roboty, oči mají neustále přišpendlené na obrazovce před sebou, spolu vůbec nekomunikují, zato se řídí podle reklam, které je masírují ze všech stran.

Ten zdvižený ukazovák narušuje plynulý chod filmu a mě osobně dost otrávil. Lidé sice mají sklony ke stádnímu chování, ale stejně tak silnou potřebu vymezovat se jako individuality. Vizi, že se všichni lidé kvůli konzumnímu způsobu života stanou uniformním stádem, považuji za směšnou. Filmu pak ubírá na uvěřitelnosti, kterou každý příběh potřebuje.

Divák či čtenář musí vědět, že postavy by se chovaly tak a tak, protože mají takovou motivaci a nikoli jen proto, že to autor chtěl. Jedině pak jim může věřit. Ale scénář obsahuje další taková selhání a závažné nelogičnosti. Lidé se nakonec vrátí na Zemi a s nadšením tu zasviněnou pustinu začnou osidlovat a kultivovat. Nevěřím. Kdybych byl tlustý jak prase a měl si vybrat pohodlný, byť celkem jednotvárný život na lodi, před nekonečnou dřinou v hnusném prostředí, již ocení až příští generace, raději bych zase zalezl zpátky na loď. A to jsem individualista. Což teprve to stádečko ve filmu.

Další blbost ve filmu představuje „vzpoura robotů“. Umělá inteligence řídící loď si návrat na Zemi nepřeje a snaží se Wall-E a EVE, kteří mají důkaz, že život na Zemi je opět možný, zlikvidovat. V útěku dvěma hlavním hrdinům zničehonic začnou pomáhat nejrůznější porouchaní roboti, kteří předtím jen tak lomozili a blbli – ale najednou se sešikují a brání Wall-E a EVE před strážními roboty… Proč?!!! Odpověď divák nedostane ani náznakem. Prostě jen proto, aby scénárista naplněnil klišé, že jedině outsideři mohou měnit svět k lepšímu… Chvílemi jsem u filmu nechutí koulel očima, chvílemi jsem se opravdu nudil.

Závěrečný verdikt: Wall-E je okouzlujícím způsobem natočený film. Dokud jde jen o vztah Wall-E a EVE, je radost na to koukat. Jakmile se do toho přimíchá záchrana lidstva, je to kromě vizuální stránky bída s nouzí. Mrzí mne o to více, že jsem – jak jsem uvedl výše – očekával od nové „pixarovky“ kvalitní příběh, ne jen pěknou podívanou. A tak i přes to, co jsem napsal o předvídatelnosti Kung-fu Pandy, musím prohlásit, že v letošním animáckém souboji Pixar-DreamWorks u mě vyhrálo to druhé studio.

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

Můžu s nimi třeba nesouhlasit, vztekat se nad nimi, nebo naopak spokojeně pokyvovat hlavou. Tohle jsou každopádně hodně dobré články, které mne zaujaly a které byste si mohli (nebo možná měli) přečíst taky.