Pojedeme k moři – hold rodnému městu a klukovství
Povedlo se mu to. Odvážný krok s vlastním scénářem i vlastní režií Jiřímu Mádlovi vyšel. Shodují se kritici i diváci, včetně autora tohoto článku v obou rolích. Jiří Mádl dokázal, že je dobrý vypravěč.
S filmy je to trochu jako s vtipy. Můžete znát superzábavný vtip, ale když ho nedokážete patřičně odvykládat, nikdo se smát nebude. A sebelepší vypravěč zase nedokáže nic vykřesat z mdlého příběhu bez pointy. Jiří Mádl se úspěšně popral s obojím. Nejenže dokázal vymyslet dobrý příběh (napsat scénář), ale zvládl ho i dobře odvyprávět (jako režisér) navzdory omezením, která si sám ve scénáři stanovil – totiž že film bude vlastně domácím videem malého kluka. Celý příspěvek
České Budějovice ve filmu
Při přípravě recenze na film Jiřího Mádla Pojedeme k moři jsem se pořádně podíval na zoubek tomu, jak si naše město stálo ve filmové historii. Oproti pohádkovému zámku Hluboká nebo středověce-renesančnímu Krumlovu nejsou České Budějovice přespříliš vyhledávanou filmovou lokací. Přesto několik „zářezů“ ve filmové historii mají, byť většinou jen v podobě několika záběrů. Pouze třikrát se staly přímo hlavním dějištěm – ve filmech Osud tří srdcí (1929), Tichý společník (1988) a nejnověji Pojedeme k moři (2014). Celý příspěvek
Strašlivá novina o jednom nešlechetném mordýři
Cynik Novotný jen upřímně popsal realitu, jak se nikdo jiný neodvážil; jen asi nečekal, že jeho slova dojdou naplnění tak brzy a z něho se tak kvůli tomu skoro stane démon. Jenže tím skutečným démonem je lid. Dav. Ten si toho žádá. Kde je poptávka, tam zákonitě vzniká i nabídka.
Nepřipomíná vám to něco?
V únoru 1764 došlo k dlouho očekávané „události“ – [polský král] August III. zemřel. Vzápětí na to (27. února 1764) radí ruský diplomat ve Varšavě Repnin k vyslání vojska, neboť „je třeba je postrašit. Vstup vojska Vašeho Veličenstva je povede k větší opatrnosti“. Navíc se ruskému velení až do té doby „nepodařilo“ likvidovat své vojenské sklady na polském území z doby sedmileté války. Tyto sklady byly chráněny silnými vojenskými oddíly, které se opět „zcela náhodně“ objevovaly v době konání místních sněmů právě tam, kde měli většinu stoupenci hetmana Branického, hlavního protikandidáta [proruského] hraběte Poniatowského. Celý příspěvek
Hlubocká vendeta pokračuje
Všem slušným lidem se omlouvám. Bude to nechutný výlet do bažin zvaných politika, resp. do způsobů lidí, kteří takové pojetí politiky na rozdíl od nás považují za zcela normální. A bude to opravdu špína.
Varoval jsem vás.
100:0 v kultuře proti sportu? Ne, 86,3:89,5
V létě se městem rozlétl a byl nejen ve sportovních diskusích tlačen argument, že město dává ročně 100 milionů korun na podporu kultury a na podporu sportu nula. Jen někteří říkali rovnou na „profesionálního sportu“, čímž však ten argument postavili na ještě nesmyslnější (ne)rovinu, protože srovnávat dotace pro neziskové subjekty a profesionální sportovní kluby, které jsou obchodními společnostmi založenými za účelem zisku, prostě nejde. Celá věc je složitější, jak už to bývá a jak demagogové rádi decentně opomíjejí, a celé heslo „100:0“ je podvodné.
O mně
Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...