literatura, historie, politika

Jsem na Facebooku

Cože?! Čtěte coming-out odpůrce tohoto ďáblova vynálezu. Facebook mě nakonec dostal. Pozor, a to je rozdíl! – nezískal si mne, to rozhodně ne. Pořád ho považuji za dost podivné zařízení. Ale nastala chvíle, kdy jsem se prostě musel stát jeho součástí.

Před rokem a půl, v době, kdy Českou republiku zachvátila facebooková mánie a členové Facebooku naskakovali do sítě po tisících denně, jsem napsal článek Facebook? Děkuji, nechci.

Od té doby se můj náhled na Facebook příliš nezměnil. Opravdu nemám potřebu dělit se o své soukromí a komunikovat s přáteli prostřednictvím této sítě a prodírat se tím množstvím balastu, který Facebook obsahuje (o svém odporu něco „řešit“ pomalým psaním místo rychlého hovoru se též v onom článku zmiňuji). Za tím účelem jsem si profil nezřídil.

Nastal však souběh okolností, kdy se pro mne Facebook stal nutností. Ostatně jak jsem psal již ve výše uvedeném článku, kde jsem nevyloučil, že se na Facebook možná někdy připojím: „…ale to se bude muset Facebook stát stejně rozšířeným a standardním prostředkem ke komunikaci – nejen zábavní, ale i pracovní… Užitek u něj bude muset převážit nad pouhou volnočasovou zábavou…“

A to se teď stalo. Nejenže je Facebook značně rozšířený (2 miliony profilů v ČR?), ale jeho užitná funkce alespoň pro mne v tuto chvíli převážila nad zábavní.

Protože hlavní okolností, která mne na Facebook přivedla, bylo odvolání primátora Juraje Thomy, po kteréžto události mu spousta lidí nejrůznějšími cestami vyjádřila svou podporu a naději, že ho budou moci v podzimních komunálních volbách opět volit. Nejjednodušší cestou, jak tomuto zájmu lidí o dění ve městě vyjít okamžitě vstříc, jak aspoň část těchto podporovatelů „shromáždit na jednom místě“ a být s nimi v dalším kontaktu, bylo zřízení primátorovy stránky na Facebooku. No, a já pochopitelně jako jeho spolupracovník chci být při tom, vědět, co se kolem jeho osoby bude na Facebooku dít. Takže jsem si také zřídil profil – z těchto pragmatických důvodů, už před pár dny.

Upřímně proto upozorňuji, že bude poněkud jednostranný. Moc informací a událostí z mého života se na Facebooku nedozvíte, zato tam můžete čekat informace o současném politickém dění v Českých Budějovicích. A pak samozřejmě Facebook využiji pro upozorňování na mé nové články na tomto blogu (které se také budou s velkou pravděpodobností hodně týkat českobudějovické politiky). Jestli na to nejste zvědaví, tak si mě mezi přátele raději nezařazujte, resp. si mě odstraňte.

Ale pokud vás zajímá, co se to v našem městě děje, že se tu ODS dostala tak hluboko do područí partičky prachsprostých šméčkařů, až klidně s pomocí komunistů (!) a socanů odvolala vlastního primátora pouhé čtyři měsíce před volbami (protože se těm šméčkařům postavil), a co že s tím jako budeme dělat – tak se, moji milí „Fejsbukáři“, připojte.

 

 

bg_header

Původně vyšlo na dvojblogu MílaMíra.cz