literatura, historie, politika

Evropa poznává izraelskou realitu

Vítejte v izraelské realitě. To byla první myšlenka, která mne napadla, když muslimští teroristé vyvraždili redakci Charlie Hebdo. K „dokonalosti“ ještě chyběla obligátní výzva mezinárodního společenství, aby se po činu obě strany zdržely kroků, jež by situaci mohly eskalovat…

Na izraelskou realitu a evropskou absurditu odkazoval i doširoka vysmátý Mohammed Abbás v čele následného smutečního průvodu. Předseda Palestinské samosprávy, kterému skončilo funkční období už před několika lety, ale úřaduje vesele dál, který se paktuje s islamistickými teroristy z Hamásu a posílá srdceryvné kondolenční dopisy „mučedníkům“, již se v autech prohánějí po zastávkách izraelské veřejné dopravy nebo prostě někde v davu začnou zběsile bodat kolem sebe nožem či šroubovákem, dokud je izraelská policie neodstřelí…

Naopak ministerskému předsedovi Izraele se evropští státníci, naštěstí neúspěšně, pokusili v účasti v průvodu zabránit. Přitom kdo jiný by měl být v jeho čele, než představitel země, jež patří do našeho civilizačního okruhu a která má s muslimským terorem předlouhou a každodenní zkušenost. Už jen proto, že kromě Charlie Hebdo byli dalším terčem teroristů Židé, kteří jsou spolu s „křižáky“ univerzálními viníky všech problémů muslimského světa.

Atentáty v Madridu a Londýně potvrdily už před několika lety, že Evropa je pro muslimské teroristy terč. Teď v Paříži se ukázalo, že kromě sofistikovaných mezinárodních sítí bude čelit mnohem nevyzpytatelnějším neorganizovaným skupinkám fanatiků, žijících přímo mezi námi. Evropu čeká totéž, co Izrael zažívá dennodenně.

Snad Evropanům konečně dojde, že jediný demokratický stát Blízkého Východu není nepřítelem, ale naopak partnerem. Na rozdíl od zkorumpovaných muslimských despotů.

Izrael je první bojovou linií v obhajobě toho, čemu říkáme naše civilizace a naše hodnoty. Proto ho musíme podporovat a ne jeho každodenní boj o přežití a bezpečnost občanů z pozice zdánlivé evropské nedotknutelnosti povýšeně a pokrytecky odsuzovat.

Protože další na řadě jsme my.

 

(vyšlo ve Vedneměsíčníku č. 1/2015 v březnu 2015)