literatura, historie, politika

Dopravo, dopravo

Křičí se, že se pro zlepšení českobudějovické dopravy prý nic nedělá. A když se dělá, tak se zase křičí, že se to dělat nemá. Jižní spojka měla podle jejích odpůrců zničit Malák. Modrý most zase Havlíčkovu kolonii. Západní okruh prý přivede na Máj kamiony. A teď se křičí kvůli Koridoru MHD, že prý způsobí dopravní kolaps.

Z dopravních průzkumů vychází, že denně projede ulicí Na Sadech 35 000 cestujících MHD a 21 000 osobních aut, z nichž necelá 1/3 představuje „tranzit“ – do centra vůbec zajet nemusí, jen si tudy prostě zkracují cestu. Těch zhruba 6000 aut bude dvěma jednoduchými restrikcemi rozptýleno do jiných tras okolo centra. (Pomíjím v tomto krátkém textu řadu dalších méně kontroverzních opatření, která si můžete prostudovat na www.koridormhd­.cz).

Řidiči osobních aut si na rozdíl od MHD jiné trasy vybrat mohou. MHD nikoliv – k ulici Na Sadech, která lemuje půdorys bývalého barokního opevnění a projíždí tudy většina linek, žádnou alternativu nemá. Na koridoru navíc nevydělá jen 35 000 cestujících MHD, ale i těch zbylých 15 000 řidičů, kteří se opravdu potřebují dostat do centra a ne jen tudy projet – centrum bude lépe průjezdné i pro ně.

Nejsem příznivcem regulací a restrikcí, ale přesto se domnívám, že ve městě má mít přednost 50 cestujících aut v jednom trolejbuse nebo autobuse před 50 auty s jedním řidičem, kteří mají na tvorbě kolon mnohem větší podíl. Zvláště pak ve městě se středověkým centrem a uliční sítí stavěnou na provoz několika koňských povozů za den a nikoli tisíců aut. Život ve městě má spoustu výhod – ale také nevýhod. Jsem smířený s vyšším hlukem i s méně čistým ovzduším, s tím, že v noci mi pod okny zahuláká nějaký ožrala nebo se městem rozduní nějaký megakoncert. A když jedu autem, tak počítám s kolonami – protože to prostě k životu ve městě patří.