literatura, historie, politika

České Budějovice ve filmu

Při přípravě recenze na film Jiřího Mádla Pojedeme k moři jsem se pořádně podíval na zoubek tomu, jak si naše město stálo ve filmové historii. Oproti pohádkovému zámku Hluboká nebo středověce-renesančnímu Krumlovu nejsou České Budějovice přespříliš vyhledávanou filmovou lokací. Přesto několik „zářezů“ ve filmové historii mají, byť většinou jen v podobě několika záběrů. Pouze třikrát se staly přímo hlavním dějištěm – ve filmech Osud tří srdcí (1929), Tichý společník (1988) a nejnověji Pojedeme k moři (2014).  

Podtržením jsou označeny filmy, které jsem osobně viděl – řadu z nich právě jen kvůli tomu, že se odehrávají v Budějovicích, protože jinak za moc nestály.

 

Osud tří srdcí (1929, režie Stáňa Skřivánek, ČSFD 32%). Prvorepublikové němé melodrama v duchu červené knihovny bylo veskrze místním filmem, neboť ho ve svém rodném městě natáčel zdejší zubař a jinak též filmový nadšenec a reportér Stáňa Skřivánek. Film si v Českých Budějovicích odbyl i slavnostní premiéru. 

Pyšná princezna (1952, r. Bořivoj Zeman, ČSFD 81%). Jednou z částí země krále Miroslava, kde jsou všichni prostě úplně šťastní, byly i České Budějovice, konkrétně Piaristické náměstí, kde se natáčela úvodní scéna z filmu, v níž oblíbený král přijíždí mezi svůj milovaný a milující lid.

Komedianti (1953, r. Vladimír Vlček, ČSFD 63%). Drama podle předlohy Ivana Olbrachta o potulných komediantech střetávajících se před první světovou válkou s maloměšťáckou společností zabrousilo i do budějovických exteriérů.

Poslušně hlásím (1957, r. Karel Steklý, ČSFD 85%). Švejkova budějovická anabáze končí samozřejmě pod Černou věží (u 91. pěšího pluku v kasárnách na Mariánském náměstí sloužil nejen Švejk, ale i jeho autor).

Sedmý kontinent (1960, r. Václav Gajer, ČSFD 52%). V budovatelském filmu popisujícím meliorace na Zbudovských Blatech se objeví pár záběrů z Českých Budějovic.

Objev na Střapaté Hůrce (1962, r. Karel Steklý, ČSFD 64%). Dětský film o astronomickém kroužku pionýrů jedoucích na letní tábor se na začátku odehrává v českobudějovických kulisách, objevují se v něm kromě hvězdárny a planetária v Háječku i záběry z různých částí města.

Tři chlapi na cestách (1973, r. Oldřich Lipský, ČSFD 43%) Nevtipné normalizační filmové pokračování seriálu Tři chlapi v chalupě obsahuje i záběr tehdejšího Žižkova náměstí s tehdy ještě žlutou radnicí.

Mé drahé tety a já (1974, r. Zdeněk Podskalský, ČSFD 65%). V komedii s Jiřím Hrzánem, Ivou Janžurovou a hlavně Natašou Gollovou a Evou Svobodovou se z Českých Budějovic objevuje především tehdy slavná vinárna Slovanka/Split, kde postava Hrzána pracuje jako číšník, a pak také park Na Sadech při pátrání po voříškovi obou tetiček.

Operace mé dcery (1986, r. Ivo Novák, ČSFD 52%). Z Českých Budějovic se v rodinném dramatu objevily pouze interiéry – tehdy čerstvě dokončené prostory chirurgického oddělení místní nemocnice.

Tichý společník (1988, r. Zdeněk Flídr, ČSFD 58%). Po Mádlově filmu Pojedeme k moři asi nejvíce budějovický film, neboť se zde natáčel téměř celý, byť České Budějovice v něm nejsou výslovně přiznané. Film ze sklonku komunistického režimu vypráví o novináři, který po rozvodu od manželky převezme do péče pubertálního syna a vrátí se s ním do rodného kraje. Zde se syn sžívá s novými spolužáky a nachází porozumění s dědečkem, zatímco vytížený otec představovaný Jiřím Schmitzerem, píše nepohodlné a málo budovatelsky nadšené reportáže o nové socialistické stavbě (nevyřčený Temelín). I tak lehce kritický film šel do kin až po revoluci a poměrně zaslouženě zapadl.

Muka obraznosti (1989, r. Zdeněk Drha, ČSFD 50%). Podle předlohy Vladimíra Párala vznikl film o pracovním i milostném utrpení mladého inženýra (budějovický rodák Jiří Pomeje) v severočeském textilním závodu konce 50. let. V našem městě se natáčely záběry z odborné konference/veletrhu odehrávající se v Českých Budějovicích, kterou zástupci severočeské textilky ve snímku navštívili.

Kameňák 3 (2005, r. Zdeněk Troška, ČSFD 18%). Troškova nekomedie využívá především exteriérů a interiérů nedalekého Týna nad Vltavou, nicméně scéna ze zverimexu s Richardem Genzerem vznikla v Českých Budějovicích.

Hostel 2 (2007, r. Eli Roth, ČSFD 35%). Neumětelské pokračování neumětelského hororu o amerických studentkách (v prvním dílu studentech) vražděných úchylnými boháči v Bratislavě, kterou v prvním i druhém díle suploval Český Krumlov (bez záběrů na snadno identifikovatelný zámek), začíná v Itálii. Když se zahraniční studentky umělecké školy (natáčené v Krumlově) domluví na setkání na náměstí v Římě, sejdou se u českobudějovického Samsona.

Pojedeme k moři (2014, r. Jiří Mádl, ČSFD 79%). Až na několik scén se film začínající slovy „Žijeme v krásném historickém městě, žijeme v Českých Budějovicích“ odehrává v našem městě celý. (Podrobněji viz má recenze.)

 

Zdroje: ČSFD.cz, FilmováMísta.cz, seriál Českobudějovického deníku Jihočeské filmování, vlastní filmové zkušenosti

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

13. 5. 2020

Hledá se ministr financí. Loajální a s angličtinou


13. 5. 2020

Bez americké pomoci bychom válku nevyhráli, přiznali pak Stalin i Žukov


13. 5. 2020

Novináři v Babišových službách vytvořili falešný obraz vládních úspěchů


12. 5. 2020

Bídný účet vládní pomoci


12. 5. 2020

„Náš“ maršál Koněv? Temná postava dějin 20. století


8. 5. 2020

75 let od konce 2. světové války: Několik poznámek o relativitě dobra a zla v dnešním světě


7. 5. 2020

Příjezd Rudé armády do Prahy byl stejnou tragédií jako příjezd Wehrmachtu


7. 5. 2020

Plesl prodá 30 tisíc, Tabery neklesá a kdo je spokojen. Jak koronakrize dopadla na česká média


6. 5. 2020

Státem sponzorované zabíjení a zastrašování jsou součástí ruské strategie


6. 5. 2020

Zpráva obnažuje Babišův systém: Státní úředníci kolektivně kryjí jeho dotační byznys


5. 5. 2020

Klam a manipulace vlády aneb Když Pětadvacítka je vlastně Pětistovka


1. 5. 2020

Povinné roušky jsou symbolem diktatury hlouposti


21. 4. 2020

V zemi buranismu, roušek a rozestupů


15. 4. 2020

Kdo se vzdá svobody na čas, vzdává se jí navždy


15. 4. 2020

Twitter v rukou psychologů: Lingvistické markery deprese


14. 4. 2020

Státní služba jako holding


9. 4. 2020

Očima libertariána: Jak by tady mohlo být krásně...


8. 4. 2020

Diktatura národního zdraví a stát jako základna Agrofertu


3. 4. 2020

Stát vyvolal orkán. Podnikatele odhodil na druhou stranu hráze


2. 4. 2020

Tohle není konec, který si kdokoliv představoval



více...