literatura, historie, politika

České Budějovice ve filmu

Při přípravě recenze na film Jiřího Mádla Pojedeme k moři jsem se pořádně podíval na zoubek tomu, jak si naše město stálo ve filmové historii. Oproti pohádkovému zámku Hluboká nebo středověce-renesančnímu Krumlovu nejsou České Budějovice přespříliš vyhledávanou filmovou lokací. Přesto několik „zářezů“ ve filmové historii mají, byť většinou jen v podobě několika záběrů. Pouze třikrát se staly přímo hlavním dějištěm – ve filmech Osud tří srdcí (1929), Tichý společník (1988) a nejnověji Pojedeme k moři (2014).  

Podtržením jsou označeny filmy, které jsem osobně viděl – řadu z nich právě jen kvůli tomu, že se odehrávají v Budějovicích, protože jinak za moc nestály.

 

Osud tří srdcí (1929, režie Stáňa Skřivánek, ČSFD 32%). Prvorepublikové němé melodrama v duchu červené knihovny bylo veskrze místním filmem, neboť ho ve svém rodném městě natáčel zdejší zubař a jinak též filmový nadšenec a reportér Stáňa Skřivánek. Film si v Českých Budějovicích odbyl i slavnostní premiéru. 

Pyšná princezna (1952, r. Bořivoj Zeman, ČSFD 81%). Jednou z částí země krále Miroslava, kde jsou všichni prostě úplně šťastní, byly i České Budějovice, konkrétně Piaristické náměstí, kde se natáčela úvodní scéna z filmu, v níž oblíbený král přijíždí mezi svůj milovaný a milující lid.

Komedianti (1953, r. Vladimír Vlček, ČSFD 63%). Drama podle předlohy Ivana Olbrachta o potulných komediantech střetávajících se před první světovou válkou s maloměšťáckou společností zabrousilo i do budějovických exteriérů.

Poslušně hlásím (1957, r. Karel Steklý, ČSFD 85%). Švejkova budějovická anabáze končí samozřejmě pod Černou věží (u 91. pěšího pluku v kasárnách na Mariánském náměstí sloužil nejen Švejk, ale i jeho autor).

Sedmý kontinent (1960, r. Václav Gajer, ČSFD 52%). V budovatelském filmu popisujícím meliorace na Zbudovských Blatech se objeví pár záběrů z Českých Budějovic.

Objev na Střapaté Hůrce (1962, r. Karel Steklý, ČSFD 64%). Dětský film o astronomickém kroužku pionýrů jedoucích na letní tábor se na začátku odehrává v českobudějovických kulisách, objevují se v něm kromě hvězdárny a planetária v Háječku i záběry z různých částí města.

Tři chlapi na cestách (1973, r. Oldřich Lipský, ČSFD 43%) Nevtipné normalizační filmové pokračování seriálu Tři chlapi v chalupě obsahuje i záběr tehdejšího Žižkova náměstí s tehdy ještě žlutou radnicí.

Mé drahé tety a já (1974, r. Zdeněk Podskalský, ČSFD 65%). V komedii s Jiřím Hrzánem, Ivou Janžurovou a hlavně Natašou Gollovou a Evou Svobodovou se z Českých Budějovic objevuje především tehdy slavná vinárna Slovanka/Split, kde postava Hrzána pracuje jako číšník, a pak také park Na Sadech při pátrání po voříškovi obou tetiček.

Operace mé dcery (1986, r. Ivo Novák, ČSFD 52%). Z Českých Budějovic se v rodinném dramatu objevily pouze interiéry – tehdy čerstvě dokončené prostory chirurgického oddělení místní nemocnice.

Tichý společník (1988, r. Zdeněk Flídr, ČSFD 58%). Po Mádlově filmu Pojedeme k moři asi nejvíce budějovický film, neboť se zde natáčel téměř celý, byť České Budějovice v něm nejsou výslovně přiznané. Film ze sklonku komunistického režimu vypráví o novináři, který po rozvodu od manželky převezme do péče pubertálního syna a vrátí se s ním do rodného kraje. Zde se syn sžívá s novými spolužáky a nachází porozumění s dědečkem, zatímco vytížený otec představovaný Jiřím Schmitzerem, píše nepohodlné a málo budovatelsky nadšené reportáže o nové socialistické stavbě (nevyřčený Temelín). I tak lehce kritický film šel do kin až po revoluci a poměrně zaslouženě zapadl.

Muka obraznosti (1989, r. Zdeněk Drha, ČSFD 50%). Podle předlohy Vladimíra Párala vznikl film o pracovním i milostném utrpení mladého inženýra (budějovický rodák Jiří Pomeje) v severočeském textilním závodu konce 50. let. V našem městě se natáčely záběry z odborné konference/veletrhu odehrávající se v Českých Budějovicích, kterou zástupci severočeské textilky ve snímku navštívili.

Kameňák 3 (2005, r. Zdeněk Troška, ČSFD 18%). Troškova nekomedie využívá především exteriérů a interiérů nedalekého Týna nad Vltavou, nicméně scéna ze zverimexu s Richardem Genzerem vznikla v Českých Budějovicích.

Hostel 2 (2007, r. Eli Roth, ČSFD 35%). Neumětelské pokračování neumětelského hororu o amerických studentkách (v prvním dílu studentech) vražděných úchylnými boháči v Bratislavě, kterou v prvním i druhém díle suploval Český Krumlov (bez záběrů na snadno identifikovatelný zámek), začíná v Itálii. Když se zahraniční studentky umělecké školy (natáčené v Krumlově) domluví na setkání na náměstí v Římě, sejdou se u českobudějovického Samsona.

Pojedeme k moři (2014, r. Jiří Mádl, ČSFD 79%). Až na několik scén se film začínající slovy „Žijeme v krásném historickém městě, žijeme v Českých Budějovicích“ odehrává v našem městě celý. (Podrobněji viz má recenze.)

 

Zdroje: ČSFD.cz, FilmováMísta.cz, seriál Českobudějovického deníku Jihočeské filmování, vlastní filmové zkušenosti