literatura, historie, politika

Budějce bez Rudého února

Před šedesáti lety komunisté převzali vládu nad Československem a završili tak proces započatý už v roce 1945, který jim vydatně pomáhal nastartovat a udržovat v chodu prezident Beneš. Víte, co všechno mohlo být v Budějcích jinak, kdyby…?

Následky únorového převratu jsou notoricky známé, takže se nebudu se zbytečně rozepisovat o tom, jak strašlivý dopad mělo komunistické panství na ekonomickou i morální úroveň naší země. I když to někteří ubožáčtí frustráti neustále odmítají pochopit a někteří vychcanci díky tomu dodnes žerou a hlasitě mlaskají díky důvěře dezorientovaných chudáků, kteří ještě pořád věří, že dříve bylo opravdu lépe.

Spíše se zkusím zamyslet a předestřít, jak by to nemuselo vypadat v Budějcích, kdyby se rudé svině nechopily moci. Protože komunistická éra se na našem městě podepsala dosti nechvalným způsobem. Aneb o co jsme přišli a jaké úžasnosti jsme naopak získali:

Historické centrum

Centrum našeho města, které dnes plní funkci, k níž je každé centrum předurčeno (obchod, služby, setkávání lidí), ještě před dvaceti lety vypadalo dost jinak. Ti starší (já tedy určitě) si bezpochyby pamatují dřívější zašlé, oprýskané a liduprázdné ulice bez obchodů, hospod a lidí. Nebýt komančů, mohlo centrum města vypadat jako dnes už před padesáti lety. Na náměstí naštěstí komunisté nesáhli (jen ho nechali rozpadat), ale třeba v Plachého ulici by určitě nemusela stát budova Wienerbergeru.

Otřesné stavby v širším okolí centra

Dům služeb, Metropol, Jihočeská vědecká knihovna (dřívější Muzeum dělnického revolučního hnutí), Gerbera a přilehlá administrativní budova a Gomel – jen tenhle seznam úžasné komunistické architektury stačí na pozvracení. Bez dalšího komentáře.

Staré město

Na území dnešního Pražského sídliště původně stávalo takzvané Staré město vzniklé na místě původní osady Budivojovice, podle níž naše město získalo své jméno. Na rozdíl od nově vznikajících a honosnějších měšťanských i dělnických domů na Vídeňském a Lineckém předměstí bylo spíše chudou a méně vzhlednou čtvrtí s chudými obyvateli. Proto se tam komunisté rozhodli vybudovat sídliště Pařížské komuny, první budějovické panelákoviště. Zničení jedné části města je možné jen v totalitních režimech, demokracie a trh musí brát ohledy. Nepochybuji, že by se Staré město výrazně proměnilo i za kapitalismu (je to lukrativní místo blízko centra), ale „přizpůsobivěji“ – staré domy by se bouraly a nové stavěly s větším ohledem na ráz ostatní zástavby (jako dnes).

Vltava, Máj, Šumava (dříve Vítězného února)

Bez většího komentáře. Výstavbou těchto sídlišť na okraji města se alespoň nezničilo tolik jako sídlištěm Pařížské komuny. Pokud by však vznikaly velké bytové domy bez přičinění komunistů, tak rozhodně s větším ohledem na pohodlí jejich obyvatel. Komunisté například vůbec nepředpokládali, že se jejich chudí poddaní někdy natolik vzmůžou, aby si každá rodina mohla dovolit automobil…

Levé nábřeží Vltavy

Nárůst automobilismu komanči skutečně nepředpokládali, a proto si dovolili rozříznout město tzv. levobřežní komunikací (silnice I/3, od Krumlova na Písek, Dlouhá louka). Aby toho nebylo málo, postavili tam ještě monstrózní výstaviště– oba tyto projekty rozdělily město na dvě poměrně vzdálené a rozhodně ne integrální části. Možná kdyby šel vývoj nějakou jinou cestou, doprava mohla vést dále od města. Vždyť Gočár nárůst automobilismu předvídal už ve 20. letech a krásně zokruhoval Hradec Králové, tak proč by něco podobného nešlo (třeba i později) v Budějcích? Prostor levého nábřeží Vltavy by se ideálně hodil k obytné zástavbě, luxusní, blízko centra a blízko řeky, něco podobného jako teď vzniká na Lučním jezu.

Stromovka

Možná bychom bez komunistů neměli tak velký park jako Stromovka, ale na druhou stranu možná zase řadu menších v rámci obytných čtvrtí podél Vltavy. Stromovka vznikla jedině díky tomu, že komunisté okradli majitele pozemků, kteří předpokládali, že v tomto území vznikne obytná zástavba. Komunisté sice stvořili unikátní park, ale ani o ten se pořádně nestarali a v 90. letech musel být rekultivován.

Masné krámy

Obdobný příklad jako Stromovka. Bez komunistů, kteří jednoduše vyhnali drobné obchodníčky z tehdejší tržnice, by slavná pivnice nemohla vzniknout. Já osobně bych se ale bez ní obešel, stejně jako bez Stromovky.

Letiště

Gočár v Hradci Králové předvídal auta, budějovická radnice zase letadla. Už ve 30. letech začalo město skupovat pozemky poblíž Plané, aby tam mohlo vybudovat letiště. To tam dnes skutečně je, ale po válce ho zabrala armáda tábora míru, který se celou svou existenci připravoval na třetí světovou válku a neustále vyvolával války lokální. Na běžné civilní lety do Prahy nebo na dovolenou k moři si proto ještě pár let počkáme. Naši předkové se jich dočkali právě v tom krátkém mezidobí mezi válkou a nástupem totality – z ČB do Prahy létala pravidelná linka.

Jak je vidět, leccos mohlo být úplně jinak. Bohužel není. Je dobré si připomínat, co všechno bylo promarněno, zničeno. A zároveň se těšit, že každé další výročí 25. února nás těm hrozným dobám vzdaluje.

A jestli vás komunisti serou jako mě, tak si aspoň kupte triko.

O mně


Budějčák, co má rád historii, literaturu a filmy, který čas od času i sám něco napíše a jemuž není lhostejné veřejné dění. více...

Z médií

Můžu s nimi třeba nesouhlasit, vztekat se nad nimi, nebo naopak spokojeně pokyvovat hlavou. Tohle jsou každopádně hodně dobré články, které mne zaujaly a které byste si mohli (nebo možná měli) přečíst taky.